Můj třetí prvoautorský článek

Článek navazuje na předchozí články Passive Air Samplers As a Tool for Assessing Long-Term Trends in Atmospheric Concentrations of Semivolatile Organic Compounds a Characterizing Spatial Diversity of Passive Sampling Sites for Measuring Levels and Trends of Semivolatile Organic Chemicals, které jsem ve spolupráci s kolegy publikoval v letech 2017 a 2018. Mírně upravenou metodu pro srovnávání časových řad z pasivních (síť MONET provozovaná Recetoxem) a aktivních vzorkovačů (evropská síť EMEP) umístěných ve stejných lokalitách jsme nyní využili k tomu, abychom ukázali, že přes řadu technických problémů (různé délky vzorkování, citlivosti analytických přístrojů, zleva cenzorované hodnoty, nepravidelnosti v měření apod.) poskytují ve většině případů obě metody velmi dobře srovnatelná data. To může být důležitým argumentem pro optimalizaci a snížení nároků an provoz monitorovacích sítí po celém světě.

Článek jsme podali po více než roce přípravy 15. března a nyní očekáváme vyjádření recenzentů a případné návrhy na jeho úpravy tak, aby vyšel nejpozději letos v létě.

Článek se zabývá srovnatelností časových řad naměřených pasivními a aktivními vzorkovači ovzduší na různých místech Evropy. Pezistentní polutanty jako jsou polychlorované bifenyly, DDT, hexachlorobenzen nebo bromované zpomalovače hoření vyhodnoceujeme z lokalit v Norsku, na Islandu, ve Finsku, Švédsku a v Košeticích. Naše argumentace je založena na podobných grafech - s modře zobrazenými jednotlivými měřeními a výsledným trendem aktivního (svislá osa vlevo) a červeně pasivního (svislá osa vpravo) vzorkování.